Výstava Rapotín


KolážKoláž

V dřívějších dobách se chodilo na zkušenou do světa. Protože mě od malička bavily domy, a tehdy je nejlépe uměli učit na pražské technice, vyrazil jsem do světa tam. A na zkušenou pak ještě dál, přiučit se od rakouských kolegů. Teď se vracím do svého rodného kraje, a cítím potřebu splatit mu do mě vloženou energii.Motivací je mi vztah k místu, okolní krajina, domy, cesty, lidé. Ti jsou pojítkem mezi místem a životem v něm, a v jsou to právě místní lidé, kteří mohou leccos změnit k lepšímu. Úkolem dobrého architekta je přispívat do tvorby rázu krajiny a prostoru kolem sebe, tak abychom žili v příjemném prostředí, které bude sloužit třeba i budoucím generacím.

Architekt pracuje s představou, kterou ostatním sděluje pomocí skic, plánů nebo fotografií. Pro sdělnost a názornost jsem vybral fotografii černobílou. Pod každou fotografií by mohlo stát rozsáhlé pojednání o estetice, kompozici, řádu a proporcích, materiálech, kontextu. 

Shrnul bych to pod pojmem vkus a přirovnal k lidskému oděvu. Vkus je smysl pro soulad zevnějšku a osobnosti – týká se to barev, materiálu či příležitosti, proč si oblíkáme zrovna takové šaty. Vkusný oděv by měl působit přirozeně, adekvátně svému určení, měl by umožňovat dostatečný pohyb, a neměl by nabádat k nepřirozenému jednání. Stejně tak i naše domy, náměstí či zákoutí.

Vybral jsem zlomek staveb z prostoru dřívějšího správního celku, který tvořil kostel, úřad a hospoda. Dalo by se říci domy na lepší adrese. Je zajímavé sledovat přístup našich předků. To jak pracovali s okny, omítkou, sklony střech, výškami a objemy. S prostorem mezi domy, ulicemi, náměstím.  Jedním slovem - solidnost. Tyto hodnoty dávám do souvislosti dneška.

Máte možnost posoudit původní stav a stav současný. Výstava si dává za cíl přimět návštěvníky přemýšlet nad věcmi kolem sebe a podnítit diskuzi. Přemýšlet se dá i s tužkou v ruce, kdy si člověk snáze uvědomí vzájemné souvislosti a nejedno proč. Že to není vždy jednoduché, můžete vidět na vystavených kresbách.